Žralok bílý (Carcharodon carcharias) je velký žralok čeledi Lamnidae vyskytující se v pobřežních vodách. Je považován za člověku nejnebezpečnějšího žraloka a jako takový byl dlouhodobě systematicky huben námořníky a rybáři. Jeho pronásledování ještě zesílilo po uvedení úspěšného filmu Čelisti, takže se v současné době čelí bezprostřední hrozbě vyhubení. Ve skutečnosti tito žraloci člověka systematicky neloví.7291838.jpg

Žralok bílý stejně jako další žraloci dýchá žábrami, které se ale při přijímání vody neotevírají a nepulzují jako u ryb. Žralok proto musí pořád zůstávat v pohybu, aby do žaber přicházela čerstvá voda a on se nezadusil, což se stává, pokud se zamotá do rybářských sítí.

Potrava V podstatě skoro každý živočich žijící v oceáně je jeho potenciální kořistí – čím větší, tím lepší. Tuňáci, marlíni (ryby příbuzné makrelám) a mečouni patří k jeho nejmilejším pochoutkám, zatímco lachtany, tuleně a delfíny uvítá spíše jako svačinku.

V současnosti neexistují žádné studie o tom, kolik potravy spotřebuje žralok lidožravý za den. Je ale známé, že její množství závisí na teplotě vody a na tom, kolik vhodné kořisti má zrovna žralok na dosah. Pro lovícího žraloka je životně důležitý mimořádně jemný čich, nejcitlivější z jeho smyslů. Čichem dovede vystopovat potravu na velkou dálku. Tisíce drobných jamek, kterými je poseta špice jeho čenichu, představují důležitý smyslový orgán. Svým mimořádně výkonným čichem dovede žralok vystopovat i nepatrné množství krve (1 kapka v 4,6 milionech l vody)

 .5407093.jpg

Mimo to je také žralok lidožravý schopen se orientovat pomocí ultrazvuku. Zdá se, že žralok lidožravý loví kořist, na kterou právě natrefí bez ohledu na to, jestli před malou chvílí sežral již jednu takovou porci. Na druhou stranu je mu zcela lhostejné, že občas musí dlouhou dobu vydržet bez potravy.

Útoky na lidi Žralok bílý lidi systematicky neloví, obvykle je napadá v situaci, kdy mu připomínají nemocného nebo zraněného tuleně (což je ovšem každý člověk plácající se na hladině). Přitahuje ho pach krve, takže zraněného člověka napadne bez váhání. Také je třeba vzít do úvah, že vyhladovělý žralok také nebude moc vybíravý. První útok žraloka nebývá zpravidla smrtelný, ovšem vede často k velkým krvácivým zraněním, která ho povzbudí k dalšímu útoku.